Porovnání pianina SCHOLZE mod.120 vs. CAROD mod. C21

Napadla Vás někdy otázka srovnání pianin vyráběných dříve a dnes? Opravdu platí, že pianům, která byla vyráběna dříve převážně ručním způsobem se ta dnešní sériově a s pomocí automatizovaných strojů vyráběná piana nevyrovnají?

Nabízím porovnání pianina SCHOLZE mod. 120 (výška 120cm), které bylo vyrobeno v druhé polovině 50. let již pod taktovkou firmy PETROF a ve své době bylo považováno za velmi oblíbené, hojně rozšířené a kvalitně zpracované pianino, které se dodnes vyskytuje v českých a slovenských domácnostech. Toto konkrétní pianino prošlo repasí kladívkové mechaniky. 

Funkčně je proto důstojným soupeřem k zbrusu novému pianinu CAROD mod. C21 (výška 121cm), které pochází ze soudobé produkce a vyrábí se v Asii (konkrétně v Číně) pod taktovkou italského klavírníka, který stojí za návrhem konstrukce celého nástroje na rýsovacím stole, až po dohled nad výběrem materiálů a výrobní realizací.

Obě pianina jsou srovnatelná jak svými rozměry, konstrukcí, tak širokou škálou využití v domácím a školním prostředí (tj. pro úrověň začínajících a pokročilejších pianistů).

V rámci srovnávacího testu jsem se zaměřil na použitá konstrukční řešení obou pian a použité materiály a samozřejmě dojde i na srovnání zvukového výkonu obou pianin.

Projděme si pro začátek několik základních faktů:

 

Pianino SCHOLZE mod. 120:

Vyrobeno v roce 1957 podnikem Československé Hudební Nástroje, pobočka Kolín.

Stav: použitý, po repasi mechaniky, lokálních opravách povrchu a celkovém vyčistění.

Rozměry: 120cm výška, 142cm šířka a 56cm hloubka. Hmotnost: 230kg (odhadem).

Tehdejší prodejní cena tohoto piana činila 7.800,- Kčs (cena nového nástroje v r. 1957 – doloženo původním produktovým štítkem nalezeným na pianě).

Průměrný měsíční plat činil v roce 1957, dle dostupných statistik, 1.200,- Kčs. Na pořízení tohoto piana bylo v roce 1957 potřeba celkem 6.5 průměrných československých platů.

V hodnotě dnešních peněz odpovídá 1,- Kčs z roku 1957 zhruba 17,-Kč v roce 2020. Pokud bychom tedy přepočítali pořizovací cenu pianina SCHOLZE do dnešních cen, tak by v dnešní době stál tento model pianina jako nový cca 130.000,- Kč.

 

Pianino CAROD mod. C21:

Vyráběné firmou Changsha YueHe Musical Instrument Co., Ltd / Carod Pianos Ltd., ve městě Changsha, Čína.

Stav: nový (nepoužitý)

Rozměry: 121cm výška, 153cm šířka, 61cm hloubka, hmotnost udávaná výrobcem: 250kg.

Aktuální ceníková cena: 79.000,-Kč.

Průměrný plat v aktuálním období činí 34.000,- Kč. Na pořízení tohoto pianina jsou proto potřeba 2.3 průměrné měšíční platy.

 

 

Vzhled / design skříně

Pianino SCHOLZE svým designem reprezentuje padesátá léta 20. století, ke kterým zaoblené hrany patří naprosto neodmyslitelně. Díky jinak čistým tvarům bez zbytečných ozdob tento “retro” design dobře zapadne i do soudobých interiérů, jakožto solitérní kus. Skříň je dýhovaná v barevném provedení tmavý dub, pololesk.

Pianino CAROD svým designem odkazuje až na 30.léta minulého století, kdy vládly hranatější tvary s konzolovými podpěrami klaviatury, avšak podle soudobých trendů čistého a jednoduchého designu také vynechává řezbovanou výzdobu. Podle soudobých zvyklostí a vkusu je skříň lakovaná černým klavírním lakem ve vysokém lesku.

 

Použité materiály a konstrukce

Z pohledu užitých materiálů a konstrukce pianin se za posledních 60 let (zhruba tolik dělí obě pianina od data výroby) mnoho nezměnilo a co se druhu materiálů týče, mnoho zásadních rozdílů mezi oběma “soupeři” nenajdeme. 

Baraš (kostra pianina) – obě pianina jsou vybavena masivní celodřevěnou sloupkovou kostrou, která zajišťuje naprostou pevnost konstrukce a přispívá k velmi dlouhé životnosti pianin. 

Je však patrné, že v dobách vzniku pianina Scholze se na množství spotřebovaného materiálu ještě tolik nehledělo a Scholze proto ve své kostře používá celkem 6 podpěrných sloupků, zatímco v pianinu Carod jich nalezneme jen 5 (není to však na úkor nosnosti a životnosti kostry).  

 

 

 

 

 

 

 

 

Litinový rám

V útrobách pianina Scholze nalezneme celopancéřový rám z šedé litiny. Carod nabízí taktéž celopancíř z šedé litiny (dnes naprostý standard u všech výrobců), avšak rám je zde v celoobvodovém provedení, tj. litina je po celém vnitřním obvodu pianina, zatímco Scholze má litinu jen v centrální části, kam zasahují struny (viz foto).

 

Rezonanční deska

Ve výrobě rezonančních desek pro domácí, školní a nekoncertní piana za poslední desítky let k určitým změnám došlo, a to zejména v důsledku celosvětového nedostatku kvalitních smrkových dřevin z horských oblastí. 

Scholze ještě využívá klasickou celomasivní rezonanční desku z rezonančního smrku, která je pro ochranu před klimatickými vlivy opatřeba silnější vrstvou rezonančního laku. Celá rezonanční deska je na zadní straně vyztužena smrkovými žebry. Toto řešení bylo vždy zárukou velmi dobrých zvukových vlastností nástroje, avšak jako určitou nevýhodu tohoto “klasického” celomasivního řešení můžeme považovat náchylnost k praskání ozvučné desky vlivem výkyvů vzdušné vlhkosti a teploty prostředí.

Naproti tomu výrobce Carod, podobně jako jiní dnešní výrobci v dané kategorii, využívá rezonanční desku tzv. vrstvenou, neboli překližovanou (angl. “laminated sound board). Tento typ rezonanční desky se skládá z masivního smrkového jádra, které je navíc z obou stran překlížené tenkou vrstvou smrkové dýhy. Celek je pak taktéž tradičně zpevněn smrkovými žebry a ošetřen tenčí vrstvou rezonančního laku. 

Toto provedení rezonanční desky poskytuje novým pianům velmi solidní zvukový výkon, je relativně šetrné k životnímu prostředí i k peněžence zákazníka a navíc jako “bonus” tento typ rezonanční desky nepraská vlivem klimatických podmínek. Velmi dobře také snáší např. hojně rozšířené podlahové topení.  Pro “začátečnická”, domácí, školní a nekoncertní piana se tak jedná o velmi dobré řešení, které se dnes uplatňuje ve stále větším měřítku. Celomasivní a vysoce jakostní smrkové rezonanční desky se tak postupně přesouvají do segmentu koncertních, profesionálních a cenově dražších nástrojů.    

Každý výrobce / prodejce nových pian by měl materiál a druh rezonanční desky vždy uvádět v popisu produktu. Při objednávce nového piana Carod do výroby je pak možné zvolit druh rezonanční desky dle přání zákazníka. Krom této klimaticky odolné rezonanční desky je možné za příplatek objednat i celomasivní rezonanční desku od značkových výrobců STRUNZ (Německo) a CIRESA (Itálie).

Přes odlišný typ rezonanční desky subjektivně považuji zvukový výkon (tj. sílu tónu) u obou porovnávaných pianin za velmi podobný a zdařilý. Přesto má každý nástroj svoji osobitou barvu tónu. Vzhledem k “syrovosti” pianina Carod je jeho tón mírně ostřejší. Postupným rozehráním nástroje však tón ještě zjemní a zakulatí se.

 

Materiálové provedení skříně pianina

V dobách výroby pianina Scholze bylo běžným standardem použití dřevěných laťovaných dílců skříně, potažených svrchní dýhou a lakováných s přiznanou strukturou dřeva. Ostatně jakýkoliv nábytek z té doby využíval stejnou výrobní technologii. Menší dílce skříně jsou vyrobeny z masivního dřeva potaženého stejným druhem dýhy, jako dílce větší.

Z dnešního pohledu je však laťovaná deska výrobně a ekonomicky méně výhodná a tak výrobci v této cenové třídě, Carod nevyjímaje, většinou volí pro výrobu rozměrnějších dílců skříní dřevovláknité desky (MDF) lakované buď již zmiňovaným klavírním lakem o vysokém lesku, nebo dýhované, dle vkusu a přání zákazníků. Menší dílce skříně jsou i zde z masivu. 

 

Klávesnice

Co se provedení klaviatury týče, tak Scholze i Carod nabízí poctivý masivní dřevěný klávesový rám a klávesy (tj. klávesové páky) taktéž z masivního dřeva (kombinace smrku a tvrdých dřevin).

Scholze je dále vybaveno bílým potahem kláves z celulózy (předchůdce dnešního plastového obložení, které se rozšířilo kolem poloviny 20. století, kdy se postupně začalo ustupovat od slonoviny), zatímco Carod nabízí potah bílých kláves v současném plastovém a barevně stálém provedení (hojně používaném od cca 70. let minulého století).

Co se potahu půltónů (černých kláves) týče, tak obě pianina opět sází na dnes běžné plastové provedení, přičemž výrobce Carod imituje vzhledem ebenové dřevo (původní materiál pro obložení klavírových půltónů). U pianina Scholze mě vzhledem k stáří nástroje překvapilo, jak dobře uvedený plast vypadá a jak dobře na dobu vzniku maskuje své materiálové provedení. Na první pohled téměř nelze poznat, že se jedná o plast.

 

Kladívková mechanika

Obě pianina používají mechaniku s tzv. spodním dusítkem. Funkčně, tj. chod a váha kláves, odezva kladívek, repetiční schopnosti, citelné rozdíly mezi oběma pianiny nenalézám, avšak konstrukčně je každá mechanika jiný “poddruh”. Pianino Scholze používá tzv. abstraktovou mechaniku, vyrobenou v Polsku v rámci tehdejší spolupráce RVHP. Abstrakty jsou dřevěné sloupky, které u vyšších modelů pianin pomáhaly kompenzovat vzdálenost mechaniky od klávesnice . Viz foto

 

Naproti tomu Carod používá mechaniku pilotovou, což je taktéž “poddruh” mechaniky se spodním dusítkem. Klávesa zde nepracuje s abstraktovým sloupkem, ale zadní část klávesy je vyvýšena a o přenos pohybu z klávesové páky na kladívkový mechanizmus se zde stará tzv. výškově regulovatelný pilot  – viz foto.

 

Obě řešení jsou funkčně i výkonově shodné. Vyjma rozdílu “abstrakt vs. pilot” je jinak zbytek mechaniky u obou pianin konstrukčně shodný a všechny díly mechaniky se v obou případech drží standardních a osvědčených materiálů (tvrdé dřeviny).

V soudobé masové produkci pianin se spíše setkáme s pilotovým provedením mechaniky, neboť je toto řešení výrobně levnější a zejména méně náročné na údržbu (odpadá celý abstraktový mechanizmus).

 

Zvukový výkon

Tuto část porovnání obou pianin považuji za čistě subjektivní a hodnocení proto ponechám na čtenáři. Každý nechť zaujme vlastní názor na základě zvukových ukázek a dle vkusu svých uší.  

SCHOLZE:

 

CAROD:

 

Závěr

Jak uvedeno v úvodu tohoto příspěvku, tak české pianino SCHOLZE mod.120 z 50. – 60. let je stále považováno za kvalitní a dobře postavený nástroj, který má i v dnešní době pianistovi co nabídnout (je-li v dobrém a pravidelně udržovaném stavu).

Z porovnání výše uvedených parametrů této “tuzemské klasiky” a “italsko-čínského nováčka” si dovolím tvrdit, že pianino CAROD, které ač spadá do nižší cenové třídy, není v žádném z klíčových konstrukčních a materiálových parametrů šizeno a s tuzemskou klasikou v podobě pianina Scholze od českých klavírnických mistrů se může směle a bez obav měřit.

K tomuto výsledku přispívá evropský původ konstrukce pianin Carod a také užití mnoha značkových evropských komponent (např. struny Röslau, kladívka FFW, německé plstě, mechanika od celosvětově rozšířeného výrobce LUO a další).

O svém vítězi tohoto netradičního porovnání tak musí rozhodnout sami zákazníci, dle svých priorit, finančních možností a hlavně dle toho, které pianino bude jejich sluchu lahodit lépe. 

Přijďte se o zvukových kvalitách těchto pian přesvědčit.    

 

Autor textu: Vladimír Profous

PS: Chybí Vám v příspěvku nějaká informace, nebo je cokoliv nejasné? Napište mi na info@carodpiano.cz. Rád doplním a upřesním, co bude třeba.